Akce
a výstavy
Historie ukrytá
pod dlažbou města
Památník
Maxe Švabinského
Příroda
a člověk
Rymice
lidové stavby
Zámek
Chropyně
Větrný mlýn
u Velkých Těšan



CESTOU KŘÍŽŮ

Místo konání: Zámek Chropyně


Od: 16.May.2014 Do: 5.October.2014


Shrnutí: Kříže, obrazy a plastiky ze sbírek Muzea Kroměřížska.


Výstava pořádaná v Zámku Chropyně ve spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým představuje sbírku téměř sta křížů a korpusů Ježíše Krista z období 16. – 20. století. Tyto sakrální památky pocházejí z celého území bývalého Československa a dochovaný soubor je výsledkem sběratelské činnosti manželů Ing. Františka Hojgra a Boženy Hojgrové z Hrabové u Zábřeha. Výstavu doplňují kříže, obrazy a plastiky ze sbírek Muzea Kroměřížska. Pro děti i dospělé bude otevřena interaktivní dílna.

 

 

Text arcibiskupa Jana Graubnera k výstavě Cestou křížů

Kříž je dnes považován za náboženský předmět či křesťanský symbol. Kdysi to tak ovšem nebylo. Šlo o potupný nástroj popravy, který Římané ani nepoužívali pro své občany, jen pro porobené barbary. Apoštol Pavel píše, že kříž je pro jedny pohoršením, pro druhé bláznovstvím. Zároveň však tvrdí, že pro ty, kteří jdou ke spáse, je mocí Boží. Co způsobilo takovou změnu?

Odpověď dává ten, který na tom kříži visí: Ježíš z Nazareta, Bůh, který se stal člověkem proto, aby z lásky k člověku vzal na sebe lidské viny a přinesl za ně smírnou oběť. Bere na sebe utrpení druhých, aby nemuseli trpět oni. Ukazuje lásku až do krajnosti. Ani v největším utrpení nepřestává milovat. Dokonce se modlí za ty, kteří ho křižují: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí. Prožívá opuštěnost od Boha, a přesto k němu volá: Otče, do tvých rukou svěřuji svou duši. Zloba a hřích ho nepřemohly, proto nad ním nemohla zvítězit ani smrt. On vstává z mrtvých jako slavný vítěz.

Potupná šibenice kříže se tak stala nástrojem záchrany a symbolem vítězství. Kristovi následovníci v něm vidí znamení naděje pro sebe i pro svět. Nejde však o lacinou naději a snadnou cestu ke štěstí bez námahy. Kristus žádá: Kdo chce jít za mnou, ať bere na sebe každodenně svůj kříž a následuje mě. To není lehká věc. Proto chtějí mít věřící před očima Ukřižovaného téměř stále jako motivaci k lásce, která dává hodnotu i utrpení, jako povzbuzení k vytrvalosti a věrnosti. Pro mnohé se kříž stal školou lásky a pramenem požehnání.

Křesťané vystavují kříže v chrámech, ale i v rodinách, protože tam je nejvíce třeba motivace k lásce, která hledá dobro druhého a je věrná i když je to těžké. Nosí křížky na krku jako znamení, že patří Kristu. Mnoho křížů stojí v krajině, u cest a na rozcestích, aby stále připomínaly, co je na životních cestách důležité, a byly znamením požehnání. Nesčetné kříže rozeseté po naší krajině svědčí o víře předků a ukazují, jak je naše země posvěcená.

Umělecká ztvárnění kříže někdy zdůrazňují božskou přirozenost Krista, vítězství lásky a nesmírný poklad spásy zlatem a šperky či zpodobněním Ukřižovaného jako Krále v dlouhé říze a s královskou korunou, jindy hrůzu utrpení a opuštěnosti, aby vynikla velikost zničujících důsledků hříchu. Mnohé kříže jsou opravdu uměleckým vyjádřením hlubokých rozjímání. Často myslím na jeden obraz Ukřižovaného, kde autor vyjádřil nejen velikost utrpení, ale i Kristovu nesmírnou důstojnost, kterou Ježíš neztratil, ani když se na něj vrhla všechna zloba, aby ho zničila. V novější době se zvýrazňuje i kosmický rozměr Ježíšovy oběti a nejrůznější oblasti lidského utrpení a bídy, kterou na sebe Ukřižovaný vzal. Žádné z nich nás nenechává lhostejnými. Osobní láska Boha vyjádřená tolika aspekty volá po osobní odpovědi.

Děkuji vystavovatelům za zpřístupnění sbírky křížů, z nichž mnohé jsou skutečnými uměleckými poklady. Všem návštěvníkům výstavy v chropyňském zámku přeji hluboký umělecký zážitek i nový objev rozměru lásky a novou sílu na ni přiměřeně odpovídat.

Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, metropolita moravský







{C
opyright:Muzeum Kroměřížska & Jiří Novák
} 2014