Akce
a výstavy
Historie ukrytá
pod dlažbou města
Památník
Maxe Švabinského
Příroda
a člověk
Rymice
lidové stavby
Zámek
Chropyně
Větrný mlýn
u Velkých Těšan



Větrný mlýn u Velkých Těšan

Vážení návštěvníci,

 

od 11. 7. 2016 bude z technických důvodů pro veřejnost uzavřen Větrný mlýn u Velkých Těšan. Na mlýně budou probíhat opravy nosných částí, pláště a střešní krytiny. Předpokládaný termín ukončení prací je 30. 9. 2016. Práce probíhají za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky v Havarijním programu Ministerstva kultury ČR.

 

Děkujeme za pochopení.

 

 

 

 

Mlýn se stal národní kulturní památkou!

 

Nařízením vlády ze dne 28. května 2014 byl Větrný mlýn Velké Těšany prohlášen za národní kulturní památku. Velmi si toho vážíme a máme tedy třetí národní kulturní památku v okrese Kroměříž vedle Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži a Barokního hřbitova ve Střílkách.

 

Zveme vás nejen k prohlídce mlýna, ale připravili jsme i řadu interaktivních aktivit. Staňte se chvíli mlynářem a vyzkoušejte si vážení na decimálce, fungování fukaru anebo se můžete vyfotografovat v mlynářské čepici. Po výkladu si můžete zasoutěžit a najít součásti mlýna s "podivnými" názvy  – běhoun, hasačert, hlava draka, lub apod

 

Náš větrný mlýn je jedním ze tří zachovaných větrných mlýnů v okrese. Muzeum Kroměřížska také spravuje větrný mlýn v Rymicích.

 

Více o mlýně také na "mlynářském" webu POVĚTRNÍK.

 

Mlýn je dřevěná dvoupatrová stavba se sedlovou střechou, zavěšená na konstrukci z trámů. Základ stavby tvoří kříž, do nějž je nasazen středový vertikální sloup „otec“, podepřený čtyřmi vzpěrami. Pod podlahou prvního patra je na středovém sloupu zavěšeno „sedlo“ z trámů, jehož pomocí se celý mlýn otáčí podle směru větru. V prvním patře je moučnice se síty, na něž padá rozemleté zrno z mlýnských kamenů v druhém patře. Vrchní kámen se otáčí pomocí palečného kola, které je napojeno na větrné lopaty. Horní část mlýna, kde jsou kameny a násypka pro zrno se nazývá „zanáška“. K mlýnu patří také tzv. „šalanda“ místnost pro mlynáře a mleče. Podle požadované kvality mouky se zrno přemílalo i několikrát. Pytle se zrnem a mouka se do zanášky vynášely po schodech. K otáčení mlýnem sloužil trámec, dosahující k zemi, později se používal hever nebo žentour. Mlýn se natáčel po větru tak, aby hřídel větrných lopat stála kolmo na směr větru. Síle větru se přizpůsoboval také počet „plachet“ na lopatách.

{C
opyright:Muzeum Kroměřížska & Jiří Novák
} 2014