Cyklus přednášek se zaměřuje na některé nejvýznamnější, a tedy zdánlivě nejznámější architektonické památky pravěku Blízkého východu i západní Evropy a starověkého období Egypta a Mezopotámie. Ty se často objevují v masových médiích, jejichž povaha však způsobuje, že se seriózní vědecké poznatky volně prolínají s překonanými tradičními či „populárními" představami a soudy „alternativních" vykladačů a „záhadologů", nebo se stávají kořistí svévolných tvůrců atraktivního žánru „fantasy". Vznikají tak zmatené a nejasné obrazy nebo shluky informací, jež by výklad historika umění Pavla Škrance chtěl poněkud uspořádat a opět zaostřit na podstatné vlastnosti těchto jedinečných výtvorů starých civilizací. Pokusí se o to s využitím novějších vědeckých publikací nejen z oboru dějin architektury, ale také archeologie, egyptologie, klínopisných studií a antropologie, jejichž poznatky pronikly dosud málo do zdejší literatury a školní výuky. Střízlivost výkladu bude mimo jiné vyjádřena zvýšenou pozorností k fyzické podstatě stavebního díla - materiálům, technologiím a konstrukcím - a místy poukáže i na méně exponované stránky pravěkého a starověkého stavitelství.
Na první cyklus naváže v další sezóně (2024/2025) druhá série přednášek, věnovaná starověkým památkám egejské oblasti, Řecka a Říma až k počátkům křesťanství.
Přednášky jsou primárně určeny všem zájemcům o architektonické památky bez rozdílu věku a vzdělání, ale mohou zaujmout zejména středoškoláky se zaměřením k budoucímu studiu dějin umění, architektury, stavebního inženýrství apod.
Místo konání: Muzeum Kroměřížska, Velké nám. 38/21, Kroměříž, konferenční sál
Začátek: v 16.30 h
Délka: 90 minut
Vstupné: 50 Kč
PhDr. Pavel Škranc (* 1957)
Vystudoval dějiny umění na brněnské univerzitě; pracoval v Muzeu Kroměřížska (1981–1988); přednášel dějiny výtvarných umění na Fakultě architektury ČVUT (1989–2009), dějiny architektury a stavitelství pro inženýrské obory (2010–2021) a dějiny pravěké a starověké architektury (2011–2020) na Fakultě stavební ČVUT v Praze.
Rozhledy po pravěké a starověké architektuře I:
1. Neuvěřitelné Göbekli Tepe, 17. 10. 2023
Nejstarší známé kamenné monumentální stavby z předkeramického neolitu (9600–8600 př. Kr.) – jak jsou postaveny a jaký mohl být jejich smysl – dosavadní názory seriózní vědy.
2. Stonehenge: planety, předkové a prasata, 14. 11. 2023
Vývoj názorů na účel monumentu (3000–1500 př. Kr.} a stav poznání po výzkumu Stonehenge Riverside Project (2012).
3. Jak se stavělo v Uruku před 5500 lety, 12. 12. 2023
Zvláštní kombinované technologické postupy při budování monumentálních staveb na počátku mezopotámské městské civilizace v polovině 4. tisíciletí př. Kr. a potíže s určením jejich účelu.
4. Egypt: není pyramida jako pyramida, 16. 1. 2024
Individuální konstrukční a dispoziční vlastnosti jednotlivých pyramid a pohřebních komplexů 3.–12. dynastie (ca 2600–1700 př. Kr.) v historickém sledu a vývoj jejich poznání (z pohledu seriózní vědy).
5. Blátěný Egypt, 13. 2. 2024
Málo známá oblast egyptské architektury ze sušených cihel, jejich výroba, struktury, klenby a typologie staveb.
6. Jak se měří babylónská věž a hledají visuté zahrady, 12.3.2024
Jak smířit antické autory s archeologickými fakty? Co lze vyčíst z nedávno zveřejněné klínopisné tabulky a nově porovnaných pramenů o nejslavnějších stavbách starověké mezopotámské metropole.
7. Jeruzalémský chrám: slova, čísla, kameny, 16. 4. 2024
Kolik vlastně bylo židovských chrámů, jak je to s "biblickým minimalismem" a jakou roli může hrát "napsaná" architektura v dějinách – ve světle novější literatury a aktuálních archeologických objevů.
Fotogalerie
