Antické kultury egejské oblasti a západního Středomoří představují stále uznávané základy evropské civilizace a jejich architektura, přestože jen vzácně zachovaná a známá častěji jen z ruin a rekonstrukcí, byla vždy inspirujícím východiskem, od něhož se Evropa jen přechodně vzdalovala. Přesto má český zájemce málo možností, jak se s ní seznámit jako se stavebními díly, nikoli jen turistickými atrakcemi. Desítky let zde nevychází literatura, jež by to umožňovala, a pokud už k tomu vzácně dojde, jsou to texty, které neodrážejí aktuální stav poznání zahraničních badatelů a konzervují názory z první poloviny minulého století, ba ještě starší, jako v Dějinách evropské architektury II. Václava Mencla (2020).
Druhý cyklus přednášek Rozhledů by chtěl seznámit zájemce s některými novějšími poznatky zahraniční literatury z oborů dějin architektury, stavebních technologií a klasické archeologie v širokém rozpětí od poloviny 2. tisíciletí př. Kr. do poloviny 1. tisíciletí po Kr., jež místy významně zpřesňují nebo mění dosud převládající představy o stavitelství mínojské Kréty, Velkého Řecka, Římského impéria či křesťanské pozdní antiky, a povšimnou si také jeho autentického teoretického pozadí.
Přednášky jsou primárně určeny všem zájemcům o architektonické památky bez rozdílu věku a vzdělání, ale mohou zaujmout zejména středoškoláky se zaměřením k budoucímu studiu dějin umění, klasické archeologie, architektury, stavebního inženýrství apod.
Místo konání: Muzeum Kroměřížska, Velké nám. 38/21, Kroměříž, konferenční sál
Začátek: v 16.30 h
Délka: 90 minut
Vstupné: 50 Kč
PhDr. Pavel Škranc (*1957)
Vystudoval dějiny umění na brněnské univerzitě; pracoval v Muzeu Kroměřížska (1981–1988); přednášel dějiny výtvarných umění na Fakultě architektury ČVUT (1989–2009), dějiny architektury a stavitelství pro inženýrské obory (2010–2021) a dějiny pravěké a starověké architektury (2011–2020) na Fakultě stavební ČVUT v Praze.
1. Jak a proč se stavěly mínojské paláce?, 15. 10. 2024
A byly to vůbec paláce? Názory na funkce monumentálních staveb pozdní doby bronzové na Krétě a úloha dřeva v jejich konstrukcích.
2. Řecko: slohy, řády, rody, 19. 11. 2024
Představa o původu řádového tvarosloví kamenných řeckých chrámů v dřevěných konstrukcích a její kritici.
3. Starosti s řeckými křivkami: harmonie, dokonalost, klam?, 17. 12. 2024
Představy a důkazy o tzv. optických korekcích (kurvaturách) řecké monumentální architektury a jejich smyslu.
4. Vitruvius: o čem psal (a nepsal), 21. 1. 2025
Jediný autentický pramen o antické architektuře (1. století př. Kr.) – co chtěl říci, jak se mu rozumělo a rozumí a nakolik mu odpovídá naše archeologické poznání?
5. Řím: mramor, beton, sklo, 18. 2. 2025
O podílu specifických materiálů, technologií a konstrukcí na velkoleposti římských staveb.
6. Divné baziliky císaře Constantina, 18. 3. 2025
První sakrální stavby na počátku oficiálního křesťanství v Římě ve 4. století, jejich účely a osudy.
7. Příběhy zakřiveného prostoru a konec antiky, 15. 4. 2025
Spory o genezi centrálních staveb a kupolových kleneb v architektuře raného křesťanství Východu i Západu v 5.–6. století, chrám sv. Polyeukta a Hagia Sofia v Konstantinopoli.
Zdroj fotografie: peakpx.com, licence CC0
Fotogalerie
