BRONZOVÝ SEKEROMLAT Z HRADISKA

V archeologické sbírce Muzea Kroměřížska zaujímá zdobený bronzový sekeromlat z Hradiska zcela výjimečné místo. K jeho nálezu došlo náhodně v blízkosti známé archeologické lokality, opevněného sídliště z doby bronzové, které se nachází v severozápadní části katastru obce.

Bronzový, 17 cm dlouhý sekeromlat štíhlého tvaru  je opatřen prstencovitou tulejí s otvorem pro násadu a charakteristickým terčovitým týlem. Povrch čepele, boky, tulej a kotoučovitou týlovou část pokrývá bohatý rytý geometrický a spirálovitý ornament.

Bronzové sekeromlaty se v pravěku objevují vzácně, zejména v tak honosném provedení, umocněném rytou výzdobou. Významnou roli v jejich praktickém upotřebení hrála předpokládaná funkce zbraní. Současně  lze předpokládat jejich symbolický význam jako odznak společenského významu a moci osob, které tyto honosné exempláře vlastnily.

Bohatě zdobené bronzové sekeromlaty se na našem území uplatňovaly zejména od počátku střední doby bronzové (asi kolem 1500 př. Kristem), kdy v oblasti střední Moravy dožíval lid věteřovské kultury a z Podunají sem pronikala expanzivní populace lidu mohylové kultury. Četné archeologické nálezy a výzkum v Hradisku potvrdil, že obě pravěké kultury zde zanechaly stopy osídlení, včetně opevněného sídliště, které chránilo důležitou obchodní cestu a blízké brody přes řeku Moravu.

To, co umocňuje význam nálezu, je bohatý rytý ornament, kterým pravěký výrobce, inspirován vzdálenými ohlasy vyspělých kultur v oblasti východního Středomoří (kultura mykénská) vyzdobil povrch sekeromlatu. Obdiv a úžas vzbuzuje u této tři a půl tisíce let staré zbraně také preciznost a technologická náročnost její výroby. Podle všeho byl sekeromlat zhotoven pomocí vícedílné, nejspíše kamenné formy (kadlubu) a jako surový odlitek dále opracován broušením, pilováním, hlazením, kováním a zdoben rytím. Výrobní proces byl natolik složitý a technologicky náročný, že zhotovení zbraně muselo být dílem již zkušeného řemeslníka-kovolitce.

Je pravděpodobné, že bronzový sekeromlat z Hradiska původně tvořil součást většího celku – hromadného skladu  tzv. depotu (pokladu) bronzových předmětů. Jejich výskyt přímo v Hradisku a  blízkém okolí (Kroměříž, Hulín) je dokladem významu zdejšího opevněného sídliště a dálkových obchodních kontaktů jeho obyvatel ve středním úseku doby bronzové.

text a kresba: Helena Chybová

Fotogalerie