Název loga

Historie muzea

Počátky snah o zřízení městského muzea v Kroměříži se objevují v 60. letech 19. století. K jejich naplnění však nedošlo ani pozdějším založením Vlastivědného muzejního spolku v Kroměříži, ani v roce 1896, kdy ve městě vznikla Muzejní a knihovní jednota. Podnětem ke vzniku kroměřížského městského muzea bylo zakoupení převážně archeologické sbírky knihtiskaře Jindřicha Slováka městem koncem 20. let 20. století. V té době se do Kroměříže přistěhoval učitel a spisovatel Jindřich Spáčil, který se spolupracovníky přesvědčil městskou radu o nutnosti založení muzea.

 

Den založení přímého předchůdce dnešního Muzea Kroměřížska spojujeme s ustavením Kuratoria Městského musea v Kroměříži 5. 2. 1933. Muzejní budova s expozicemi byla veřejnosti otevřena 4. 3. 1934. Za německé okupace došlo v listopadu 1943 k jejímu uzavření.

 

Po válce byla činnost muzea obnovena a to se zapojilo do oslav stého výročí konání říšského sněmu v Kroměříži nazvaných 100 let českého národního života expozicí o dějinách Kroměřížska od pravěku do dneška a vystavením sbírky přírodnin.

 

Po skončení výstavy se muzeum přestěhovalo v roce 1950 do prostor kroměřížského zámku, kde i se sbírkovými předměty a depozitáři sídlilo až do 80. let 20. století. K 1. 1. 1954 se muzeum stává Okresním vlastivědným muzeem a 10. 6. 1956 otevírá v přízemí zámku archeologicko-historickou expozici Od pravěku k dnešku.

 

Od roku 1961 se pro vlastivědný ústav ustavuje název Uměleckohistorické muzeum v Kroměříži, téhož roku bylo pověřeno správou Staré synagogy v Holešově. Po zabrání Československa některými vojsky Varšavské smlouvy došlo k utužení poměrů, zrušení Uměleckohistorického muzea a nucenému odchodu části zaměstnanců. Roku 1970 bylo nově zřízeno Okresní muzeum v Kroměříži. 

 

Pro jeho sídlo se již od roku 1968 počítalo s domem č. 38 na Velkém náměstí, kde dnes sídlí Muzeum Kroměřížska. Šlo o to, aby do roku 1973, kdy se měly slavit 100. narozeniny Maxe Švabinského, byl již přední trakt domu připraven pro vystavení umělcova díla, což se i stalo. V roce 1976 zde byl v prvním patře otevřen stálý Památník Maxe Švabinského.

 

V letech 1975–1976 došlo k centralizaci všech muzejních zařízení Jihomoravského kraje a v Kroměřížském okrese byla ustavena v roce 1977 jednotná muzejní sít s názvem Muzeum Kroměřížska. Její součástí se brzy staly větrné mlýny ve Velkých Těšanech a Rymicích, chropyňský zámek s expozicemi i Městské muzeem v Holešově coby detašované pracoviště. 

 

V roce 1976 přešel do majetku muzea zadní trakt budovy č. 38 na Velkém náměstí a bylo rozhodnuto, že bude sloužit jako kulturně-správní centrum Muzea Kroměřížska. Objekt byl v 80. letech rekonstruován, dostavěn a v roce 1988 se stal centrem muzejní sítě na Kroměřížsku. Dostali jsme se k vývoji, který přinesly listopadové změny roku 1989. Jen krátkou životnost měla expozice třídních bojů, protifašistického odboje a budování socialismu v okrese otevřená na jaře 1987 ve druhém patře muzejní budovy. V roce 1990 byla zrušena, a v únoru 1994 zde byla otevřena archeologicko-přírodovědná expozice Příroda a člověk nahrazená po více než 26 letech stálou expozicí Kroměříž v soukolí dějin 1848–1948.

 

Ještě před událostmi listopadu 1989 byl v prostorách muzea položen základ pro dnešní Galerii v podloubí. Galerie byla v 90. letech rozšířena o prostory přízemí sousedního domu a po úpravách otevřena 23. 9. 1994. Když dům koupil soukromý majitel a muzeu měla vypršet nájemní smlouva, byla galerie v září 2017 uzavřena, vstup do vedlejšího domu zazděn a paralelně s někdejšími výstavními prostory byly vybudovány výstavní prostory nové.



Fotogalerie