Drobná plastika pochází z pozdní doby bronzové (11.–8. století př. n. l.) z pohřebiště lidu lužických popelnicových polí z Těšnovic. Štěrchátka nebo též chrastítka se přikládala do žárových hrobů ke keramickým urnám, jež obsahovaly spálené kosti zemřelých. Těšnovické je vyrobeno z dobře plavené hlíny s relikty žlutočervené malby. Má hruškovitý tvar s oblým spodkem. Kuželovité hrdlo je zakončeno plochou knoflíkovitou hlavicí. Štěrchátko je vysoké 63 mm s maximálním průměrem základny 56 mm. Ve své spodní třetině je zdobeno čtveřicí mělkých rytých kružnic, na které navazuje soustava jemných rýžek vytvářející pás na sebe navazujících trojúhelníků. Uvnitř je chrastítko duté. Dutina se vyplňovala malými kamínky či hliněnými kuličkami, aby při třesení vydávala chrastivý zvuk. Štěrchátka byla primárně používána v podobě dětské hračky k upoutání pozornosti dítěte. Uvažuje se o nich i jako o samozvučných hudebních nástrojích sloužících k doprovodu při rituálních tancích či jako o ochranných amuletech. Naši předkové věřili, že předměty, které vydávaly nějaký zvuk, měly moc odhánět zlé síly a očišťovat prostor.
Lenka Pěluchová
Přílohy
Fotogalerie
