Masivní sekeromlat pochází ze starého náhodného nálezu z Kvasic. Úctyhodné jsou jeho rozměry 28 × 9,5 × 7,5 cm, hmotnost 3 779 g. Průměr kruhového otvoru pro nasazení topůrka je 3 cm. Sekeromlat patří do skupiny broušené kamenné industrie, která se u nás začíná používat od mladší doby kamenné, neolitu, to je asi od 6. tisíciletí př. n. l. K nejstarší broušené industrii patří kopytovité klíny, ke kterým se připojují jednoduché sekery bez otvoru pro upevnění topůrka a o něco později sekeromlaty, které otvor pro topůrko mají. Jejich výskyt se utlumuje a mizí s objevem kovů, kdy se na výrobu začíná používat bronz. Sekeromlat z Kvasic náleží mladoneolitické kultuře s moravskou malovanou keramikou, kterou můžeme datovat zhruba do let 4900–3700 př. n. l.
Sekeromlaty byly především dřevozpracujícími nástroji, ale používány mohly být i jako zbraně. V menší míře je uvažováno také o jejich společenské a reprezentativní funkci, což se v případě sekeromlatu z Kvasic přímo nabízí,
neboť jeho velké rozměry, vysoká hmotnost a malý otvor pro násadu v podstatě znemožňují jeho funkční využití.
Petra Hnilová
Přílohy
Fotogalerie
