Cechovní truhlice kroměřížských truhlářů
70.–90. léta 17. století
Hospodářský život v Kroměříži po založení města ve 13. století byl svobodný, ale postupem času se ustálila pravidla pro řemeslníky vůči městské radě i biskupské vrchnosti. Zpočátku se řemeslníci sdružovali podle oborů v různých spolcích. Z těchto bratrstev se vyvinuly cechovní organizace s monopolním zájmem. Od roku 1674 měli svůj cech v Kroměříži i truhláři. Tehdy ustanovili, že umrlčí truhly (rakve) bude každý týden ve městě vyrábět jiný truhlář. Ve svých stanovách (artikulích) ale nic takového neměli, proto jim to magistrát zakázal s poukazem, že každý měšťan si může svobodně vybrat řemeslníka, který mu vyrobí rakev.
Truhláři si velmi vážili olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna. Práce pro nově vybudovaný zámek byla ještě za jeho života zadána v roce 1691 celému kroměřížskému truhlářskému cechu.
Na čelní straně dubové cechovní truhlice (pokladnice), v níž býval uložen cechovní archiv, artikule, peníze, pečetidlo atd., vidíme dvě pole. V nich je v kartuších zdobených rozvilinami vlevo dřevořezba korunovaného kříže převýšená mitrou a knížecím kloboukem, vpravo pak znak olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna.
Petr Pálka
Přílohy
Fotogalerie
