Projekt záchrany unikátního pohřebiště germánských bojovníků v Roštění

Pohřebiště bylo objeveno v roce 2014 amatérským spolupracovníkem Ústavu archeologické památkové péče Brno, detašované pracoviště Kroměříž. Od té doby byla lokalita archeology držena v tajnosti a dlouhodobě monitorována povrchovými sběry s využitím detektorů kovů. Předměty, které byly sběry získány, pocházely z rozoraných žárových hrobů. Vysoká koncentrace jezdeckých ostruh, zbraní a luxusních předmětů ukazovala na přítomnost vyšší germánské společenské vrstvy. V roce 2015 byl proveden malý záchranný výzkum, při němž bylo vyzvednuto 6 narušených žárových hrobů. Lokalita byla ohrožena intenzivní zemědělskou činností a potenciálním vyrabováním nelegálními hledači s detektory kovů. Archeologové proto usilovali o její záchranu. Díky finanční podpoře Zlínského kraje částkou 2,730 milionů korun proběhl v hlavní sezóně roku 2022 badatelský výzkum, na kterém se podílely dvě krajské instituce, Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín a Muzeum Kroměřížska, Ústav archeologické památkové péče Brno, detašované pracoviště Kroměříž a Archeologický ústav AV ČR Brno. Odborným garantem a vedoucím výzkumu se stal Mgr. T. Zeman, Ph.D. Práce probíhaly v místech jádra pohřebiště na ploše 3 400 m². Na jižním okraji nekropole bylo objeveno žároviště, latinsky zvané ustrinum, které sloužilo ke spalování zemřelých. Cílem výzkumu bylo vyzvednutí žárových hrobů v celých blocích hlíny. Celkem bylo v rámci výzkumu vyzvednuto 69 bloků/hrobů. Ty byly následně převezeny do laboratoří Archeologického ústavu AV ČR v Brně, kde budou podrobeny dalším odborným krokům – rentgenovému snímkování, CT skenování, odebírání vzorků, preparaci a postupnému rozebrání bloků, laboratornímu ošetření a konzervaci nálezů.

 

Po prozkoumání a odborném ošetření budou předměty z jednotlivých žárových hrobů trvale uloženy ve sbírkách Muzeu Kroměřížska. Část předmětů bude návštěvníkům prezentována na tvrzi v Rymicích.

 

Nalezené jezdecké ostruhy, zbraně, stříbrné šperky, součásti opasků, nástroje a luxusní římské výrobky jednoznačně potvrzují pohřebiště jezdectva, elity germánského vojska, z období markomanských válek mezi léty 166–180 našeho letopočtu. Nález je dáván do souvislosti s římským vojenským pochodovým táborem v Pravčicích u Hulína objeveným v roce 2007 a představuje nepochybně přímý doklad průniku germánských bojovníků z oblastí dnešního středního Polska a pobřeží Baltského moře na střední Moravu během tohoto válečného konfliktu.

 



Fotogalerie