Rymice - lidové stavby

 

Možná jen ti nejstarší z nás si ještě pamatují, jak se dříve žilo na hanácké vesnici. V Rymicích máte jedinečnou příležitost ponořit se do atmosféry dávno zašlých časů. Prohlédnete si autentické doškové chaloupky, dozvíte se o životě a práci našich předků. Navštívit můžete i kovárnu, sedlářskou dílnu, větrný mlýn nebo expozici o větrném mlynářství na tvrzi, kterou vlastnil slavný Albrecht z Valdštejna. V odkazu "O expozici" se dozvíte  více o jednotlivých památkách a expozicích.

 

I v letošním roce organizujeme v prostředí areálu lidových staveb edukační program pro školní třídy Včelařství aneb Rojení v Rymicích a také program pro školy Voňavá kouzla v Rymicích.

 

 

Areál památek lidového stavitelství východní Hané v Rymicích u Holešova se nachází na úpatí Hostýnských hor. Vesnická stavení rekonstruovaná v sedmdesátých letech představují způsob bydlení a hospodaření v této části Moravy v posledních dvou staletích. Sedm objektů lidové architektury stojí na původním místě a dotváří charakter vesnice. Krásu minulosti potkáte v Rymicích téměř na každém kroku.

 

Všechny domy v areálu jsou postaveny tradiční technologií dřevěného srubu opatřeného hliněnou omítkou, nebo z nepálených cihel, střechy mají krytinu ze slaměných došků. Návštěvníci si mohou prohlédnout interiéry domů vybavené tradičním inventářem kuchyní, světnic a hospodářských místností. K vidění je také dílna vesnického sedláře a stará kovárna s výhní a kovářským nářadím. Z blízkých Bořenovic byl do Rymic přenesen větrný mlýn německého typu, jehož ramena je možno nastavovat podle směru větru otáčením celého objektu na nosné konstrukci zvané beran. Rychlost otáčení lze regulovat přidáváním či odebíráním plachet, dřevěných desek zavěšovaných na ramena.
Dominantou vesnice je renesanční tvrz, ve které naleznete následující expozice:

 

  • Z historie obce - Od kamenné sekerky k železné radlici a Obrázky z dějin Rymic
  • Brázdou času - Nahlédnutí do dějin venkovského lidu na Hané

 

 

 


Obrázek k článku Rymice - lidové stavbyObrázek k článku Rymice - lidové stavbyObrázek k článku Rymice - lidové stavbyObrázek k článku Rymice - lidové stavbyObrázek k článku Rymice - lidové stavbyObrázek k článku Rymice - lidové stavbyObrázek k článku Rymice - lidové stavby

Sídlo průvodce - Dům čp. 104

V objektu je vytvořeno zázemí pro průvodce. Veškeré prohlídky areálu začínají v tomto domě. K němu těsně přináleží medová zahrada, která poskytuje prostor pro odpočinek i vzdělávání. Zahradou projdete do areálu zvaného Hejnice. Tato okrajová část obce vznikla v 18. století v místech bývalé panské hájovny a byla vyhlášena vesnickou památkovou rezervací.


Obrázek k článku Sídlo průvodce - Dům čp. 104Obrázek k článku Sídlo průvodce - Dům čp. 104Obrázek k článku Sídlo průvodce - Dům čp. 104Obrázek k článku Sídlo průvodce - Dům čp. 104Obrázek k článku Sídlo průvodce - Dům čp. 104Obrázek k článku Sídlo průvodce - Dům čp. 104Obrázek k článku Sídlo průvodce - Dům čp. 104Obrázek k článku Sídlo průvodce - Dům čp. 104Obrázek k článku Sídlo průvodce - Dům čp. 104

Dům čp. 64 - Vymětalovo

Stavba je datována do roku 1817. Interiér je přizpůsoben bydlení domkáře v jeho ranější podobě. Naleznete zde hliněnou podlahu, černou kuchyni, pec. Ve světnici nechybí malovaná truhla na oblečení, velký dřevěný stůl s lavicemi, svaté obrázky, kolovrátek. V pravém úhlu navazuje chlévní část domu a na konci zahrady stojí větrný mlýn německého typu.


Obrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - VymětalovoObrázek k článku Dům čp. 64 - Vymětalovo

Dům čp. 6 - Klimečkovo

Obydlí venkovského řemeslníka a drobného zemědělce vzniklo na konci 18. století. Potvrzuje to datace na trámu ve světnici, kde je čitelný rok 1789. Dům je postaven z nepálených cihel, krytý sedlovou střechou s došky. Stěny má ohozeny hliněnou omítkou a obíleny, podrovnávka je dobarvena sazemi. Dům sloužil majiteli i jako sedlářská dílna.


Obrázek k článku Dům čp. 6 - KlimečkovoObrázek k článku Dům čp. 6 - KlimečkovoObrázek k článku Dům čp. 6 - KlimečkovoObrázek k článku Dům čp. 6 - KlimečkovoObrázek k článku Dům čp. 6 - KlimečkovoObrázek k článku Dům čp. 6 - KlimečkovoObrázek k článku Dům čp. 6 - KlimečkovoObrázek k článku Dům čp. 6 - KlimečkovoObrázek k článku Dům čp. 6 - KlimečkovoObrázek k článku Dům čp. 6 - Klimečkovo

Dům čp. 62 - Potůčkovo

Dům, který vlastnil bohatší domkař, což je patrné na jeho vnitřním vybavení. Datace na trámu ve světnici je z roku 1798. Uzavřená zástavba vymezuje prostor kolem malého dvorku. Na obytnou část domu navazuje výměnkářská světnička, kůlna a chlévy. Shlédnout můžete dřevěné pračky, které jsou umístěné v jedné části domu.


Obrázek k článku Dům čp. 62 - PotůčkovoObrázek k článku Dům čp. 62 - PotůčkovoObrázek k článku Dům čp. 62 - PotůčkovoObrázek k článku Dům čp. 62 - PotůčkovoObrázek k článku Dům čp. 62 - PotůčkovoObrázek k článku Dům čp. 62 - PotůčkovoObrázek k článku Dům čp. 62 - PotůčkovoObrázek k článku Dům čp. 62 - PotůčkovoObrázek k článku Dům čp. 62 - PotůčkovoObrázek k článku Dům čp. 62 - PotůčkovoObrázek k článku Dům čp. 62 - PotůčkovoObrázek k článku Dům čp. 62 - PotůčkovoObrázek k článku Dům čp. 62 - PotůčkovoObrázek k článku Dům čp. 62 - Potůčkovo

Dům čp. 14 - Gajovo

Podsedek přímo na návsi dokumentuje vývoj lidového domu v obci v 19. století. Obytná část okapově orientovaného domu sleduje linii návesní zástavby, na ni pravoúhle navazuje hospodářský trakt s výměnkem. Přístavba kuchyně je mladšího původu, svědčí o tom použitý materiál, kterým je pálená cihla.


Obrázek k článku Dům čp. 14 - GajovoObrázek k článku Dům čp. 14 - GajovoObrázek k článku Dům čp. 14 - GajovoObrázek k článku Dům čp. 14 - GajovoObrázek k článku Dům čp. 14 - GajovoObrázek k článku Dům čp. 14 - GajovoObrázek k článku Dům čp. 14 - GajovoObrázek k článku Dům čp. 14 - GajovoObrázek k článku Dům čp. 14 - GajovoObrázek k článku Dům čp. 14 - GajovoObrázek k článku Dům čp. 14 - Gajovo

Dům čp. 65 - Symerských

Obytný dům se zachovanou původní vnitřní dispozicí je v současné době v pronájmu včelařů. Budou zde probíhat naučené přednášky, tvůrčí dílny a další aktivity zaměřené především na včely, význam včelařství v minulosti i současném zemědělském hospodaření.


Obrázek k článku Dům čp. 65 - SymerskýchObrázek k článku Dům čp. 65 - SymerskýchObrázek k článku Dům čp. 65 - Symerských

Větrný mlýn z Bořenovic

 Větrný mlýn v Rymicích není jediným mlýnem, který provozuje Muzeum Kroměřížska. Prohlédnout si můžete i Větrný mlýn u Velkých Těšan. Stejně jako v těšanském mlýně, tak i v rymickém, jsou pro vás připraveny různé aktivity.

 

Následující text jsme převzali z výborného webu Povětrník:

 

Větrný mlýn dnes stojí na severním okraji obce v nadmořské výšce 215 m.

Větřák byl původně postaven v sousedních Bořenovicích v roce 1795 u čp. 26 asi 700 metrů severovýchodně od obce, západně od silnice Holešov - Prusinovice v trati Na kopcách, pč. 43, kóta 303 m. Stavební plochu prodala obec Františku Hlobilovi na obecním pastvisku Horní trávník se 6 měřicemi pole za 60 zlatých. Mlynář byl povinen odvádět ročně vrchnosti 4 zlaté, obci ve dvou lhůtách 18 zlatých.

Vedle pevně stanovené finanční stránky věci se ve smlouvě objevuje poznámka o jedné s tehdy ne výjímečných možností získání mlýna, totiž o převezení z jiné vesnice, v našem případě ze Žeranovic, kde mlýn postavil tentýž František Hlobil v roce 1790 v trati Od povětrníku na místě kde mlýn již kdysi stával. O pět let později již Hlobil uvažoval o převezení mlýna do Bořenovic, ale vzdálenost 9 km na rozebrání a naložení těžkého mlýna na povoz byla věc nelehká. Proto podle smlouvy z 6. 1. 1796 mlýn prodává Tomáši Potůčkovi z Martinic. A poté postavil nový mlýn v Bořenovicích. Tomáš Potůček zemřel v roce 1801, ale jeho potomci mleli až do roku 1935, kdy mlýn zanikl. Posledním majitelem pozemku z rodiny Potůčků byla vdova po Juliu Potůčkovi Františka až do roku 1981.

Smlouva z roku 1795, na základě níž František Hlobil postavil větrný mlýn v Bořenovicích (jazykově neupraveno):


Kup a dobrovolná domluva


Dnes dole psaného dne a roku stal se mezi obcou Bořenovskou z jednej a Franzem Hlobilem minářem z druhej strany následující kup a dobrovolná domluva; totiž obce Bořenovská prodává jemu Franzovi Hlobilovi na obecním pastvisku Horní trávník jmenovaný plac k vystavení domu a na šest měřic rolí s téhož pastviska s tou poviností za domluvenou sumu gr šedesáte rýnských říšských by on:
1) na tom placy také povětrnej mlejn na své outraty vystavil neb tam svůj na žeranovských gruntech mající povětrný mlýn převezl; z toho mlejna ale a s těch šesti měřic rolí pospolitě na budoucí čase od času začatého mletí čítajíc
2) milostivej vrchnosti ročně štyry a do obce Bořenovskej každoročně při svatym Vaclavově 9 a při Novym roku 9, spolu osumnást rýnských platu odváděl
3) obci Bořenovskej v mletí vždy předek dal, kdyby se ale trefilo, že by tenkrát, když jeden neb druhej soused bořenovský mlet přijde, z druhej obce meleč zasypaný měl, tehdy takový soused až po semletí toho cizího melce čekat bude
4) povinen byt má onen povětrný mlynář a jeho potomci ve všem se podle nejvyššího mlýnského pořátku chovat, co se ale
5) placení vejš řečených 60 fl. zákupu dotejče takový on Franz Hlobil v třech po sobě běžících letech ode dne začatého mletí čítajíc každoročne po dvaceti rýnských splatit povinen bude; naprotiv tomu má on ukupitel a jeho potomci
6) právo mět dva kuse krav a dva kuse černého dobytka chovat a bez vší oplaty v obecním stádě na pastvisku tak jak na strmisko pást, pak
7) od všech jiných obecních tak jak od císařských a vrchnostenských poviností strany těch šesti měřic rolí na vždycky bejt osvobozený

Všechno věrně bez lsti. Tomu na svědectví se obě strany poznamenáním křížku u svých jmen podepsaly a obec svou obecní pečeť přitlačit dala. Jenž se stalo v Bořenovicích 24. března (1)795

Franz Hlobil, ukupitel
Martin Podola, pudmistr
Jan Macků, fojt
Jan Podsedníček, mlačí pudmistr
Josef Hlobil
Franz Mazalík

ve jménu celej obce Bořenovskej

Roku 1875 byl mlýn v provozu, 1891 byl převržen vichřicí a pak obnoven pracoval až do roku 1944. Bořenovický větrný mlýn měl půdorysné rozměry 5,9 x 5,9 m, výška 11,2 m. Větrné kolo má průměr 14,8 m, plocha jednoho křídla je 6,5 m2. Palečné kolo má 96 palců průměr 3,3 m. Céví má průměr 40 cm a místo na 10 zubů. Ve mlýně je jedno složení o průměru kamenů 1,2 m a výškách 20 a 17 cm. Šalanda byla umístěna uvnitř a v roce 1891 zrušena. Pultová stříška nad schůdky byla kryta slámou, sedlová střecha s valbičkami vpředu i vzadu. Ve vzdálenosti 30 m od mlýna bylo postaveno obytné stavení a 16 m hluboká studna. Majitelem od roku 1928 byl František Sklenář, který hodlal v roce 1932 mlýn zbořit, památkáři mu to ale nedovolili. Po druhé světové válce mlýn už jen chátral.

V roce 1977 byl zchátralý mlýn převezen do Rymic k hospodářskému stavení a znovu postaven. Je součástí malého skanzenu hanáckých lidových staveb, který postupně buduje a provozuje Muzeum Kroměřížska.


Obrázek k článku Větrný mlýn z BořenovicObrázek k článku Větrný mlýn z BořenovicObrázek k článku Větrný mlýn z BořenovicObrázek k článku Větrný mlýn z BořenovicObrázek k článku Větrný mlýn z BořenovicObrázek k článku Větrný mlýn z BořenovicObrázek k článku Větrný mlýn z BořenovicObrázek k článku Větrný mlýn z Bořenovic

Dům č.p. 114 - Obecní kovárna

Stavba pocházející z konce 19. století, vybudovaná na starších základech. Kovářská dílna byla se starším obytným domem spojena jednotnou fasádou s prvky poloměstské architektury. Původní vertikální členění domu s horní komorou bylo zachováno. Objekt je postaven z pálených i nepálených cihel, kovářská dílna z lomového kamene. Střechu pokrývá kvůli nebezpečí požáru nespalná břidlice. Expozici doplňuje zařízení na kování krav.


Obrázek k článku Dům č.p. 114 - Obecní kovárnaObrázek k článku Dům č.p. 114 - Obecní kovárnaObrázek k článku Dům č.p. 114 - Obecní kovárnaObrázek k článku Dům č.p. 114 - Obecní kovárnaObrázek k článku Dům č.p. 114 - Obecní kovárnaObrázek k článku Dům č.p. 114 - Obecní kovárnaObrázek k článku Dům č.p. 114 - Obecní kovárnaObrázek k článku Dům č.p. 114 - Obecní kovárnaObrázek k článku Dům č.p. 114 - Obecní kovárna

Rymická tvrz

Tvrz stojí v Rymicích od druhé poloviny 14. století. Ve druhé polovině 15. století byla za česko-uherských válek pobořena, ale již počátkem následujícího století Podstatští z Prusinovic budovu obnovili. Tehdy vznikla severovýchodní a částečně střední část stavby; zbytek byl dobudován ve druhé polovině 16. století. Roku 1644 se stali spoluvlastníky olomoučtí jezuité, kteří o sto let později dali přistavět druhé patro. Až do poloviny 18. století byly postupně přistavovány další budovy, především třípatrová vrchnostenská palírna. Roku 1848 byl v tvrzi zřízen cukrovar. Tehdy byla poničena řada původních barokních výmaleb, zejména v okenních nikách. V 80. letech 20. století patřila tvrz místnímu JZD, které se pokoušelo stavbu rekonstruovat a využít jako muzeum.

Dnes je již budova zrekonstruována a od roku 2006 je přístupná veřejnosti. Muzeum Kroměřížska zde zřídilo expozice věnované historii obce Rymice, větrným mlýnům na Moravě a ve Slezsku a dějinám venkovského lidu na Hané.


Obrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrzObrázek k článku Rymická tvrz

Otevírací doba

Duben, květen, září - jen soboty a neděle
Červen, červenec, srpen - denně mimo pondělí
Prohlídkový okruh trvá cca 90 minut.

Prohlídky začínají v 9.00, 10.30, 12.30, 14.00, 15.30 hodin.

 

Z důvodu zahájení stavebních prací v areálu hospodářského dvora v Rymicích bude tuto návštěvnickou sezónu roku 2020 vyjmuta z prohlídkového okruhu tvrz a její expozice. 

Děkujeme za pochopení a těšíme se na vás v Rymicích.


Vstupné

VELKÝ OKRUH (Hejnice, náves)

Dospělí 60 Kč
Snížené vstupné (děti od 6 let, studenti do 26 let s platným ISIC, senioři nad 65 let + seniorpasy) 40 Kč
Rodinné vstupné 120 Kč
Žáci ve školních třídách 30 Kč

 

MENŠÍ OKRUH (Hejnice)

Dospělí 50 Kč
Snížené vstupné (děti od 6 let, studenti do 26 let s platným ISIC, senioři nad 65 let + seniorpasy) 30 Kč
Rodinné vstupné 100 Kč
Žáci ve školních třídách 30 Kč

VSTUP ZDARMA

Děti do 6 let (týká se pouze dětí v doprovodu rodičů, nikoli MŠ), ZTP, ZTP/P, členové Zväzu muzeí na Slovensku, Polský svaz muzeí v přírodě, AMG, ICOMOS, Fond ohrožených dětí, pedagogický dozor